Vzpomínky na ni jsou krásné, i když už je to dlouho, co mezi
námi není…
Babička a já...
8. 1. 2012
Křížaly...
....takové divné slovo. Vždy se mi vybaví babička Justýnka, která nás, vnoučata, na tuhle dobrotu lákala. Ona, vytržená ze svého rodného prostředí na vesnici a přestěhovaná do města "na lepší", se pořád vracela ke svým starým zvykům, z nichž jedním bylo sušení křížal. Hrušky, jablka, švestky...To všechno u ní v garsonce vonělo každý rok k podzimu a my k ní chodili mlsat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Krásná fotečka s babičkou....:-D
OdpovědětVymazatTěmi fotečkami jsem dostala šílenou chuť na sušené švestičky.....mňamka....:-D O Vánocích je švagrová plnila mandlemi a obalovala je v čokoládě....to byla také náramná bašta....:-D
Leni,to jsi ve mě vyvolala krásnou vzpomínku :-) Ta moje babička mi vždycky před odjezdem na kolej dávala vajíčka do pytlíku od mouky no a v tom druhém byly již zmíňované křížaly. Já i dnes po létech doma každou zimu suším jablíčka a co se dá, ale těm od babičky se nevyrovnají. Babičky, prostě věděly a uměly :-)
OdpovědětVymazatLeni, hned bych si nabídla :-) Moje babička také sušila, bydleli jsme všichni na venkově a ona úžasně dokázala odhadnout, jak dlouho sušit švestky, aby byly tak akorát. Na Vánoce je plnila mandlema a namáčela do čokolády. To bylo něco! :-) J.
OdpovědětVymazat