24. 7. 2012

Tak nevím...

Tohle už je na mě moc. :o)))
Zapošívala jsem na gauči uzlíky (KONEČNĚ zase jeden kostlivec...) na mé už dlouho uháčkované dece, u toho kapučínko a TV puštěná na jakýsi přírodopisný pořad o kukačkách (to jsou ALE!...ty kukačky..) Sama doma... Klid... Přijde kocour, zcela samozřejmě si vyskočí na gauč (zakázaný prostor), lehne a ...čumí... No jo no, ptáčci - to on rád :o) Velmi zaujatě pozoroval cvrkot v TV. Kukačky skončily, kocourovi už mezi tím pomalu klesala hlava a najednou koukám, spí. (Tady bych dala rovnítko kocour vs. člověk). Ale jak? Ty pozice jsem musela každou chvíli fotit, protože takhle jsem ho ve spánku ještě neviděla dovádět :o)))
Jasně! To je to samé, jako když  já sleduju v noci nějaký krvák a pak se mi to do rána honí hlavou! :o))) Asi bych měla taky pěkné fotky :o)))










20. 7. 2012

Červencový TUSAL

Nejdřív práce a pak zábava!
...jo, to určitě...pche!
Ale jo, když je to léto a ta rodina je tááák žravá a zrovna není ve stínu 38, tak něco upečem .... Třeba ZASE kynuté borůvkové koláče :o)
A ještě se nesmím zapomenout hlásit Julce....
Přibývá, přibývá...tu kousíček látečky, tu kraječky, bavlnka, filc....


A aby toho účinkování v kuchyni nebylo málo, tak ještě teplá večeře pro dva (ale najedli by se tři - tak kulatá máme bříška)
Kaše z ovesných vloček vařená v mléce, máslo, med a jahůdky ze zahrady...  nom nom.... :o))





12. 7. 2012

Korálky...

Moc se mi líbí látkové korále. Přijde mi, že je někdo vymyslel jen pro krásné letní dny. Po dlouhé době jsem dnes náhodou zabloudila (cítíte tu náhodu, jo? :o)) do mého oblíbeného sekáče. Času jsem měla opravdu málo, protože jsem byla o kus dál domluvená, že mě manžel vyzvedne autem a to jsem ještě musela koupit hořčičné semínko pro zelené hnojení! Takže brýle na oči a šup šup ramínko za ramínkem...no nic moc mě neoslovilo - taky už je konec týdne, tak co bych chtěla, když nejlepší kousky jsou už pryč, že jo?.. Ale u východu jsem koukla do košů na zemi a tam na mě vykukovaly nějaké pěkné barvičky. Zatáhnu za jeden cípek - dlouhá šifónová šála s obrázky letního ovoce...Zatáhnu za druhý cípek - veliký hlaďounký šátek s nádhernými vzorečky a ještě krásnějšími barvami... Hned mi cvaklo, co z TOHO bude! :o)
No a pak už jsem běžela pro tu hořčici.
Už před časem jsem uvažovala, kde seženu nějaké ty kuličky do nich. Dřevěné korálky jsem viděla maximálně tak 2cm, pak mi někdo poradil jakési vatové kuličky (že jsou docela tvrdé, ale při tom lehké) jenže...když jsem si letos začala hrát s tou vlnou....tak mě napadlo, že by mohly být uplstěné z vlny! No a tak jsem dělala "rafaelo" většího či menšího průměru, syslila a čekala, až na NĚCO vhodného natrefím.
A tak jsem si odpoledne jedny na zkoušku umotala a myslím, že docela ujdou :o)
Nazvala jsem je Ovocné...







Tak už jsem to doplancala všechno!...ono mě to prostě někdy chytne... No a byla ta šálka dlouhá tak akorát na 4 korále :o) A koneckonců se hodí. Občas má nějaká kamarádka nějaké ty narozeniny a pod... :o))
A to česnekové zátiší - to se chlubím těmi nejhoršími kousky. Máma s tátou už česnek vytáhli a k rychlému zpracování mi odsypali ty nejslabší nebo poraněné. Ale urodil se letos docela pěkný. To si rodiče nenechají vzít. Každý rok táta sází něco kolem 150 ks a přes zimu se všechno sní. Tesco-čínský nekupujeme :o)

9. 7. 2012

Pondělí...

Zítra zase do výrobního procesu! ...chjo...
Zavařovala jsem angrešt. Před vytažením první várky sem si na balkon roztáhla na zem podlahový hadr. Znáte to - vytáhnete první horoucí láhev z hrnce a teď rychle, někam ji položit! Proto jsem měla ten hadr na balkoně. No jo, ale ON si myslel, že HO mám tak ráda, že je mi HO tak líto, že leží na holé dlažbě a že jsem MU tedy měkce ustlala a tak se tam rozložil jak dlouhý, tak široký!! :o))) No tak jsem s tou vařicí láhví v rukách byla nucena použít nohy, abych HO odstrkala, což se mu samozřejmě nelíbilo a nechápal, PROČ? když jsem MU tam ustala?? a dával to docela hlasitě najevo! :o))
Já to zvíře prostě miluju...S ním se člověk fakt nenudí :o)))

 Koupila jsem si rozmarýn. Do vaření, na usušení pod masíčko. Musím ho přesadit do pořádného květináče. Ten, co jsem ho měla asi 3 roky, mi nějak nepřežil zimování v ložnici.. :-/
 No a takhle nějak tráví většinu dne. Dneska v obýváku pod stolem v pozici "přejetá kočka"...


 Mňam!...k tomu není víc co dodat, že? :o)

 Uplstila jsem si takhle jednou srdce... Tak akorát do dlaně :)


7. 7. 2012

Čtverečková...

Tak jsem do toho řízla! :o)
...někdy ta marodka není k zahození. Člověk nesmí ven, nesmí se namáhat, tak hledá něco, při čem nebude trpět, protože ležet na gauči už mě fakt děsně nebavilo! No a když už jsem u Šárky nedávno tak krásně nakoupila, měla vysráženo a vyžehleno, v hlavě už nějaký ten nápad, tak....jsem do toho řízla! :o)
Ještě musím promyslet zádíčka (taky už mám něco v hlavě..)

První "nástřel" po sešití a vyžehlení čtverců. Rozměr by měl být cca 120 x 180cm.





6. 7. 2012

Výlet...

Aneb - žít na rozmezí tří států, neboli na trojmezí, má své nesporné výhody.
Letošní léto se nám obzvláště vydařilo (zatím) a tak je víc, než logické, že je využijeme k výletům. To by ale jeden nesměl být na marodce, že jo... Ale když jsem začala dojíždět na ty infuze, tak mi paní MUDra nabídla odpolední vycházky. No neberte to, když už jsem v tom vedru zavřená doma víc, jak týden :o)
A když se ještě nabízely krásné dva státní svátky, rozhodl pantáta, že nebudeme jeden den vařit, ale na oběd si zajedeme... A tak jsme si zajeli do Polska na úžasné místo v šílených kopcích (jak to tam lidi řeší, když napadnou tuny sněhu, nechápu...), na Ochodzitou. Tato krčma je vyhlášená svými extra velkými porcemi jídla. Do čtvrtka jsem o tom jen slyšela. Mluvili pravdu - všichni! Pantáta si objednal filé z candáta, já pečeného pstruha a syna táta ukecal, ať si dá "Chlapské koryto". Veselá servírka se nás po objednávce ještě šibalsky zeptala, jestli ještě někoho čekáme. Po odpovědi, že ne, se usmála a odkmitala (ona fakt nechodila, ale kmitala!) Když nám jídlo přinesla - všechno na dvou rukách!!! - pochopila jsem :o)))
Když jsme dofuněli do stádia "kulaté bříško", žádali jsme krabičky na odnesení těch zbytků domů. No, nevařila jsem ani druhý den :o)))
S plnými bříšky jsme se ještě vyškrábali na vrchol nad chatou, ze kterého je úžasný výhled kolem dokola na všechny možné kopce a při dobré viditelnosti i do Tater.
Kochajíce se s foťákem v ruce, nasávaje nádherný voňavý letní vzduch, jsem kousek pod vrcholem najednou slyšela nebeské cinkání zvonců... A pak jsem je uviděla. Ovčáky se psem a velikým stádem oveček...
Ta pohoda... Ten klid... Jen vítr, vůně a šelest trav...