Návštěvník

... Na zimu jsem se připravila svědomitě. Nakoupila jsem slunečnici pro ptáčky jak na zahradu, tak na balkon. A i přes zimní přikrmování mi pořád ještě trochu zbývá, a tak jaro - nejaro, pořád jim ještě sypu. Náš balkon si velmi oblíbil sameček pěnkavy. Možná sem lítá i paní pěnkavová, ale tu jsem zatím neviděla. Pan pěnkava je docela drzý :)) Vůbec mu nevadí, že máme dveře na balkon dokořán, naletí si na zábradlí, velmi hlasitě dá na vědomí, že je tady zase na svačinu (svačí celodenně :o)), vlítne do krmítka a zobe. Nevadí mu, že si ho prohlížíme jak my, tak kocour, nevadí mu, že otvírám zavřené dveře, abych si ho mohla vyfotit... Buďto je tak zblblý jarními tanečky, nebo je fakt krotký. To, co je na zemi každý den, to fotit nebudu. To si snad každý umí představit. Vydatně mu v tom ale pomáhají i sýkorky, někdy i dvě najednou. Protože pod krmítkem mám celoročně dva veliké květináče, každoročně se dočkám i květů slunečnic, které mi tam pipíni vysejí :o))
Tak to je ON:

A to je JEHO potencionální nebezpečí, ze kterého si dělá akorát srandu a já trnu pokaždé, když se kocour plíží k balkonu, aby ho nenapadlo po NĚM skočit a tudíž přistát o tři patra níže, že....

Jednoho krásného dne...

..teda nevím, jestli tehdy krásně bylo, ale byl únor... předpokládám, že nasněženo (tehdy totiž ještě zima byla zima a léto léto - ne jak teď) ... na mámu to přišlo, no a tak ji odvezli. A od té doby už uplynulo půl století :)

Chvíli to u nás vypadalo jak v krematoriu, a to jsem cca polovinu rozdala :)

Ale ty žluté růže.... ach... ty žluté růže...

Příprava na mokré plstění.

Připravuje se i můj pomocník. Vždycky. A vždycky stejně :o)))

Pomocník nade všechny pomocníky.

To pod ním, to by za nějaký čas mělo být něco jako textilně plstěný objekt na zeď.

Uvidíme..

Teď, když to píšu, "pomocník" chrápe na židli za mými zády. Ale CHRÁPE!!! . to byste nevěřili, jaké zvuky dokáže vyloudit spící pětikilový kocour! :o)))

Tak příjemný pracovní týden milé virtuální přítelkyně :)

Ležící..spící...

No kdo asi?? :o)))

..Ještě jednou se narodit!.... :o))

Konec prázdnin...

.. už nějaký čas neprožívám tak intenzivně, jako když byly děti malé.

Ale i tak jsme si udělali čas na malé grilování, když ještě trochu hřeje zapadající slunce, vzduch voní snášející se rosou, noční obloha u lesa skýtá úžasné divadlo, ze kterého sice trochu bolí za krkem, ale to za to přece stojí, ne? 

Radegast a bůůůček... nom nom... :)

Sousedovic zrzeček - miminko ještě. Bojácný, ale hlad, hlad je sfiňa! :))

Jeden z posledních čajů přímo ze záhonu - máta, meduňka a okvětní plátky měsíčku...

..a ta vůně... a chuť!...

Koule a kuličky a  obláčky....

Borůvky a ostružiny na kynutém těstě... nom nom taky :)

Mám sice silikonový vál, ale ten není tak fotogenický, jako ten, který mi přenechala máma a je mu už nějakých 50 let..? asi...

Tak přeji všem dětem krásné a hodné pančitelky, chytré hlavěnky, chutné jídlo ve školních jídelnách, chápavé rodiče (kdyby se náhodou nevedlo..) a hlavně  - s rozumem v hrsti na obou stranách tábora!

No, a ještě párkrát se vyspíte a máte zase prázdniny - vánoční! :o))

Když je venku abnormální hic...

.... nanosíme do koupelny dostatečný počet ručníků, šampon, kocoura, zavřeme dveře do koupelny, strčíme kocoura do sprcháče, přivřeme šoupačky tak, abychom mohli uvnitř hýbat rukama, pustíme vodu (tak akorát), klesneme k zemi a začneme kocoura za doprovodu šišlavých konejšivých slovíček polévat v naději, že nám neudělá na zádech kérky, jako vloni a snažíme se ho nejen zchladit, ale i vyčistit, neboť přibližně do výšky 30cm nad zemí máme všechny rohy zdí, zárubní, dveří a gaučů poněkud špinavé, no a my víme, čím to je způsobeno, že? ...
Po použití několika ručníků k vycucání vody z kocoura položíme zvíře na již předem připravený hadr na osluněném parapetu, aby toto mohlo následně několik hodin schnout :o)
(Letos kérky nebyly - ukecala jsem ho:o))

Doprovodné obrázky jsou až PO akci, neboť nebyl po ruce nikdo, kdo by je dělal...

Březen - pod radiátory vlezem...

..my - v paneláku.
Vy, co máte kamínka, krbíky a různé jiné pícky - vy si užívejte to krásné, živé teplo ohně...
Já si "pustím" svíčku :o)

A když nám zase tak krásně nasněžilo - tak vyvenčíme kočku na balkóně, ať si trochu zaskotačí, ne? :o)

Myši....

Čičí, koukej, myší.... :o)

Nejdřív jsem chtěla dát bílé myši jméno "Delirium", ale pak jsem nevěděla, jak k ní pojmenovat tu šedou, no a tak jsou to jenom kámošky našeho kočky... :o)
A jsou na Fleru