Tak bych nazvala to, co jsem "způsobila" jedné postarší, myšošedé sukni...
Zdála se mi dlouhá (byla pod kolena), tak jsem jí zkrátila fazonu do půlky kolen a "vylepšila" jsem ji jehlou zaplstěnými kolečky a fakt uměleckým hala-bala prošitím strojem i rukou :)
Můj postup:
nejdřív ta délka a pak - .....dlooouhé přemýšlení, následně výběr barev rouna, naskládání do koleček, podložka pro plstění pod látku a usilovné píchání jehlou s občasnou kontrolou, jak to vypadá vespod - všechna kolečka. Pak jsem pod každé kolečko podložila vlizelín a na stroji velkým stehem (4mm) volným prošitím (bez posunu podavačem) prošila každé kolečko hala-bala paprskovitě různě barevnými nitěmi. Pak obstřihnutí zbytku vlizelínu kolem dokola s občasným vztekáním, neboť jsem si samozřejmě nepřišpendlila rohy - bo na co, že? a ony se mi zapošily, což teda párat nebudu ani náhodou:) A nakonec velké umění - kontrastní vlny a ono "umělecké" hala-bala vyšívání...
Kdyby měl někdo nějaké výhrady a vlastní zkušenosti s postupem kolem toho prošívání (plstění se mi zdá oukej), tak prosím o zkušenosti - děkuji :)
Látka sukně se prošíváním strojem místy trošku zkrabatila, ale žehlička s napařováním to trochu vylepšila.... :)
Zobrazují se příspěvky se štítkemšití. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemšití. Zobrazit všechny příspěvky
4. 10. 2015
5. 8. 2015
Garment District aneb holčičí záležitost..
Pája měla skvělý nápad! Joe vezme chlapy na střelnici a my dvě se vypravíme na návštěvu ráje... :)
Kousek od Times Square a Bryant Parku se nachází území módy. Šicí dílny, obchody s metráží a kdejakým galanterním zbožím, korálky, knoflíky, bavlnkami... Asi se nebudete divit, že jsem si tam vůbec nic nekoupila, protože to prostě nejde. Za nějakých jiných okolností (třeba, že bych tam bydlela :o)) snad. To bych měla krásně zmapovaný prostor, věděla co kde mají a za kolik....Ale takhle?? Ten výlet bych přirovnala ke rčení "Lízat med přes sklo"... A celou dobu jsem se přiblble usmívala, jak děcko v hračkárně :o))
Kousek od Times Square a Bryant Parku se nachází území módy. Šicí dílny, obchody s metráží a kdejakým galanterním zbožím, korálky, knoflíky, bavlnkami... Asi se nebudete divit, že jsem si tam vůbec nic nekoupila, protože to prostě nejde. Za nějakých jiných okolností (třeba, že bych tam bydlela :o)) snad. To bych měla krásně zmapovaný prostor, věděla co kde mají a za kolik....Ale takhle?? Ten výlet bych přirovnala ke rčení "Lízat med přes sklo"... A celou dobu jsem se přiblble usmívala, jak děcko v hračkárně :o))
Takový středobod území - mega jehla a mega knoflík!
A tyhle fotky směrem dolů, tak ty pořizovala dcera inkognito mobilem, protože zrcadlovka je moc nápadná a většinou se jim to nelíbilo. No tak jasně, že všechny ty Pákistánce a Turky a Indy a podobné prodejce nebudeme zbytečně dráždit, že? :)
Docela by mě zajímalo, jak by mi majitel ustřihnul třeba 2m z té tyrkysové role skoro až ze země?
V některých shopech na kulturu prodeje moc nedbali - to byla spíš taková tržnice, ale v některých zas ano. A fakt se bylo na co dívat.... áááchh...
Tak třeba někdy zase?.. :)
22. 3. 2013
Kde je?
Tak já se snažím, pěstuju si jarní náladu, chystám kytky na polštáře a ono si nasněží jak o Vánocích???
No kde to jsme??... Halooo...JAROOO!....
No kde to jsme??... Halooo...JAROOO!....
Ale zjistila jsem, že šlapání na pedál šicího stroje je vlastně rehabilitační cvičení :o) Příští týden mi oficiálně pan MUDr sundá ortézu - ale pšššt! já už teď pomalu rehabilituju ...:o)
Beskydy... Jeden den +13 a druhý den -2 ....
Nemám vycházky, takže foto zasněžené krajiny jen z balkonu :o)
A toto..toto je taky pěkně nebezpečná záležitost. Naše poloha blízko hranice s PL nám zajišťuje pohodlné nákupy buď hned na hranicích, nebo ještě lépe, když se obchodník z PL nastěhuje do garáže u RD rovnou před náš panelák. To zas bude na jaře útrata za balkónovky...chjo...
A Krówky - to je moje dětská cukrovinková láska přetrvávající až do dneška ♥
.....se po té marodce neunesu....:o)))
A ještě takové malé neskromné chlubení (jsem tak trochu exhibicionista:o)
Poprvé se mé zboží dostalo do TOP výběru na Fleru
..mám radost.. :)
7. 7. 2012
Čtverečková...
Tak jsem do toho řízla! :o)
...někdy ta marodka není k zahození. Člověk nesmí ven, nesmí se namáhat, tak hledá něco, při čem nebude trpět, protože ležet na gauči už mě fakt děsně nebavilo! No a když už jsem u Šárky nedávno tak krásně nakoupila, měla vysráženo a vyžehleno, v hlavě už nějaký ten nápad, tak....jsem do toho řízla! :o)
Ještě musím promyslet zádíčka (taky už mám něco v hlavě..)
První "nástřel" po sešití a vyžehlení čtverců. Rozměr by měl být cca 120 x 180cm.
...někdy ta marodka není k zahození. Člověk nesmí ven, nesmí se namáhat, tak hledá něco, při čem nebude trpět, protože ležet na gauči už mě fakt děsně nebavilo! No a když už jsem u Šárky nedávno tak krásně nakoupila, měla vysráženo a vyžehleno, v hlavě už nějaký ten nápad, tak....jsem do toho řízla! :o)
Ještě musím promyslet zádíčka (taky už mám něco v hlavě..)
První "nástřel" po sešití a vyžehlení čtverců. Rozměr by měl být cca 120 x 180cm.
13. 6. 2012
Odměna....
Když byly děti malé, tak skoro po každé návštěvě paní doktorky jsme museli navštívit buď hračkárnu nebo novinový stánek - to podle závažnosti provedeného úkonu.
Třímaje se hesla, že "mladý jsi tak dlouho, dokud si umíš hrát", které jsem modifikovala pro vlastní potřebu v souvislosti s návštěvou lékaře - "když to dobře dopadlo - udělej si radost", jsem si dnes udělala radostí hned několik :o).....manžel ví jen o jedné.... PST!!
Před plánovanou cestou do Frýdku-Místku na kontrolu (fakt nic vážného - prý - první radost...) jsem u PC slintala nad nabídkou metráže v krámečku u Šárky a slíbila si, že se na tu nádheru kouknu z blízka a navíc poznám další e-kámošku (tak mé kamarádky z netu nazývá dcera:o)) z hnízda Galerie Marina .
JENOMŽE...časově mi to vyšlo tak blbě, že jsem ke krámku dorazila zrovna, když Šárka odešla na obědovou pauzu...No a tak začalo to moje "udělej si radost. V průjezdu, kde má krámek Šárka se na konci na mě smály otevřené dveře a za nimi jsem viděla to, co vidím strašně ráda, ale nesmím tam chodit moc často! Říkám tomu "korálkárna"... Strašně mě svědila peněženka, ale přežila jsem to jen nákupem filcových A4 + nějaký ten metřík voskové šňůrky a pár brožových můstků...
Bylo poledne a já měla hlad a chuť na kafe. Kousek nad krámky jsem našla cukrárnu, no a tak jsem sezobla kafe a dva tvarohové koláčky, jenže jsem ještě pořád měla čas. Frýdecké náměstí u zámku je moc krásné...Už dlouho jsem tam nebyla a tak jsem se šla projít. JENOMŽE... jsem uviděla výlohu s botičkami...no a tak jsem vešla...hezké botičky tam měli...no a tak jsem si koupila sportovní sandály na léto, které náhodou fakt nutně potřebuju - manžel ví :o) Tudíž - z procházky po náměstí nebylo nic :o))
Odnesla jsem krabici do auta a vyrazila směrem k vytyčenému cíli - látky...látečky...
V krásném krámku byla za pultem usměvavá paní a když jsem po chvíli řekla kdo jsem, měla jsem pocit, že se známe už opravdu hodně, hodně dlouho... Víc než hodinu jsme plkaly a k tomu vybíraly látečky pro můj projekt červeno-béžovo-bílé deky. Dozvěděla jsem se pár "drbů" - ale milých, dostala několik rad, nakoupila krásné látky....Ale už dnes vím jistě, že jsem URČITĚ něco zapomněla (hlazený vatelín Šárko...:o) a že se TAM budu muset zase vypravit. Počítám někdy koncem léta... :o)
Třímaje se hesla, že "mladý jsi tak dlouho, dokud si umíš hrát", které jsem modifikovala pro vlastní potřebu v souvislosti s návštěvou lékaře - "když to dobře dopadlo - udělej si radost", jsem si dnes udělala radostí hned několik :o).....manžel ví jen o jedné.... PST!!
Před plánovanou cestou do Frýdku-Místku na kontrolu (fakt nic vážného - prý - první radost...) jsem u PC slintala nad nabídkou metráže v krámečku u Šárky a slíbila si, že se na tu nádheru kouknu z blízka a navíc poznám další e-kámošku (tak mé kamarádky z netu nazývá dcera:o)) z hnízda Galerie Marina .
JENOMŽE...časově mi to vyšlo tak blbě, že jsem ke krámku dorazila zrovna, když Šárka odešla na obědovou pauzu...No a tak začalo to moje "udělej si radost. V průjezdu, kde má krámek Šárka se na konci na mě smály otevřené dveře a za nimi jsem viděla to, co vidím strašně ráda, ale nesmím tam chodit moc často! Říkám tomu "korálkárna"... Strašně mě svědila peněženka, ale přežila jsem to jen nákupem filcových A4 + nějaký ten metřík voskové šňůrky a pár brožových můstků...
Bylo poledne a já měla hlad a chuť na kafe. Kousek nad krámky jsem našla cukrárnu, no a tak jsem sezobla kafe a dva tvarohové koláčky, jenže jsem ještě pořád měla čas. Frýdecké náměstí u zámku je moc krásné...Už dlouho jsem tam nebyla a tak jsem se šla projít. JENOMŽE... jsem uviděla výlohu s botičkami...no a tak jsem vešla...hezké botičky tam měli...no a tak jsem si koupila sportovní sandály na léto, které náhodou fakt nutně potřebuju - manžel ví :o) Tudíž - z procházky po náměstí nebylo nic :o))
Odnesla jsem krabici do auta a vyrazila směrem k vytyčenému cíli - látky...látečky...
V krásném krámku byla za pultem usměvavá paní a když jsem po chvíli řekla kdo jsem, měla jsem pocit, že se známe už opravdu hodně, hodně dlouho... Víc než hodinu jsme plkaly a k tomu vybíraly látečky pro můj projekt červeno-béžovo-bílé deky. Dozvěděla jsem se pár "drbů" - ale milých, dostala několik rad, nakoupila krásné látky....Ale už dnes vím jistě, že jsem URČITĚ něco zapomněla (hlazený vatelín Šárko...:o) a že se TAM budu muset zase vypravit. Počítám někdy koncem léta... :o)
Miluju tyhle krásné štítky, razítka, visačky...
Obsah tašky je ta NEJVĚTŠÍ dnešní radost... (po panu doktorovi samozřejmě...)
Vínovou batiku a bílé puntíčky jsem už doma měla a budou se k novým látečkám skvěle hodit :)
Filc...na podšívání plstěných broží a kdo ví, na co všechno ještě :o)
A toto je, prosím, úlovek s bazaru kousek od polikliniky - druhá dnešní radost
Trošku vydrbat a uvidíme... :o)
Sandálky na léto...:o)
6. 5. 2012
Belgie - VIII. - Nejen belgická krajka...
Moje dcera mě zná... Naštěstí... Nemůžu chodit kdejakým městem a obdivovat jen architekturu. Já si musím užít i nádherné výkladní skříně, prolézání obchůdků s těmi křehkými a úplně zbytečnými (rozumíme si, že?) výtvory, kterým chlapi prostě nikdy nemůžou přijít na chuť. A tak jsem si výlet opravdu užila po svém a kochala se. Některé prodejničky byly opravdu jak z jiného světa. Ta koncentrace výšivek, jemných krajek, volánů...všelijakých pytlíčků, kabelek a gobelínů... Mé milé, to se musí opravdu zažít...
Tak tedy, zkuste to a kochejte se...
Tak tedy, zkuste to a kochejte se...
Uchvátily mne fantastické gobelíny, kterým jako předloha slouží nádherné obrazy starých mistrů. Toto je "Dívka s perlou" jejímž autorem je nizozemský barokní malíř Johannes Vermeer, (kolem 1665)
A velmi vám doporučuji - kdo ještě neviděl - shlédnout film "Dívka s perlou"
Tvůrci gobelínů velmi oblíbený Gustav Klimt
A tady prosím, propagace umění českých zlatých ručiček....
Malinkatý krámek s nitěmi, paličkami a v něm...
Toto není cukrárna....Toto je ráj pro milovnice poležení ve voňavé lázni s řadami svíček, tichou romantickou hudbou a dětmi a manželem 200 km daleko.... :o)
Paradoxem ovšem je, že odborný výklad, co k čemu a jak použít v této voňavé místnosti podával chlap! :o)
No a tady.... Tady jsme v obchůdku se samými nutnými a k našemu životu potřebnými věcmi...
Ano, opravdu jsem se celou dobu tvářila takto... :o)))
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)



















































