Sem a tam...

Konečně hotovo!...vydechla si Bláža. Tak můžete, holky, dojet kouknout, jak se nám to povedlo.
No a tak jsme se sebraly, nabalily pár drobností - to se na kolaudaci patří, že? - a jely se kouknout.
Co vám budu povídat. Mám chuť všechno vyházet a začít znova!

Protože Bláža pořád něco šije, udělala jsem jehelníček jen pro ni.

Tento starý kafemlýnek jsem dostala od své kamarádky. Líbil se mi u nich na chatičce a věděla jsem, že chatičku budou prodávat sakumprásk se vším, co se na pozemku vyskytuje, i udělala jsem psí vočička a Blaženka to pochopila :)

Díky Blaženko, budu ho opatrovat stejně jako ten druhý - od mámy...

Tác z frcu s takovým divným dekorem...hmmm.. Ale už mám plán. Jestli mu to uškodí nebo ne, to mi pak řeknete, jo? :o)

Koule a kuličky - půjdou na Fler

U nás pofukuje a svítí slunce. Po O zajedu na zahradu nasypat do krmítek a pro jablka. A taky zkontrolovat, jestli už něco neleze nebo, šmarjá, snad už nekvete??

Krásnou neděli...

Dřeváky...

Musely si počkat, ale dočkaly se...

Mám je už víc, než 10 let. Přivezla jsem si je stejně, jako výlevku na zdi, ze Šumavy od strejdy. Výlevka by skončila ve šrotu a dřeváky by nejspíš proletěly komínem. Vlastníma rukama je vyrobil strýcův tchán kdysi hodně dávno po vzoru ruských mužiků, kteří v takových dřevácích chodívali v zimě v létě. Děda Svěchota byl totiž za 1.světové války v Rusku a zdály se mu pohodlné a účelné. Na šumavském statku sloužily k nazouvání na boty cestou do chléva, nebo pro dříví, či jen tak po dvoře. Posledním jejich "obyvatelem" je červotoč (doufám, že jeden!!) Bohužel, neplatí na něj žádné postřiky, či jedovaté lázně, ba přežil i ukrutné letošní mrazy!!
Pořád jsem nevěděla, kam s nimi, až nás s tátou napadlo, že na kamenné zdi ten červotoč nebude mít co žrát, jen ty dřeváky.
Trochu jsem je na té šedivé zdi "zvýraznila" krušpánkem a řebříčkem a počítám, jestli si v tom druhém nepostaví na jaře někdo hnízdo? :o))

  Malinká zahrádka se krásně rozrůstá...

 Ona zachráněná a "vytuněná" výlevka :o)

 Zraje jonatán, odcházejí denivky...

 Hotový azbestový truhlík. Letos už ho osazovat nebudu, na jaře to půjde líp :o)

Jen růžová to může být...

tididudu dididudu dip tip..... :o)

Tak zas jedna recyklace takové starorůžové šálky... Jen tak, na mašli nebo spíš uzlík.

Korálky...

Moc se mi líbí látkové korále. Přijde mi, že je někdo vymyslel jen pro krásné letní dny. Po dlouhé době jsem dnes náhodou zabloudila (cítíte tu náhodu, jo? :o)) do mého oblíbeného sekáče. Času jsem měla opravdu málo, protože jsem byla o kus dál domluvená, že mě manžel vyzvedne autem a to jsem ještě musela koupit hořčičné semínko pro zelené hnojení! Takže brýle na oči a šup šup ramínko za ramínkem...no nic moc mě neoslovilo - taky už je konec týdne, tak co bych chtěla, když nejlepší kousky jsou už pryč, že jo?.. Ale u východu jsem koukla do košů na zemi a tam na mě vykukovaly nějaké pěkné barvičky. Zatáhnu za jeden cípek - dlouhá šifónová šála s obrázky letního ovoce...Zatáhnu za druhý cípek - veliký hlaďounký šátek s nádhernými vzorečky a ještě krásnějšími barvami... Hned mi cvaklo, co z TOHO bude! :o)
No a pak už jsem běžela pro tu hořčici.
Už před časem jsem uvažovala, kde seženu nějaké ty kuličky do nich. Dřevěné korálky jsem viděla maximálně tak 2cm, pak mi někdo poradil jakési vatové kuličky (že jsou docela tvrdé, ale při tom lehké) jenže...když jsem si letos začala hrát s tou vlnou....tak mě napadlo, že by mohly být uplstěné z vlny! No a tak jsem dělala "rafaelo" většího či menšího průměru, syslila a čekala, až na NĚCO vhodného natrefím.
A tak jsem si odpoledne jedny na zkoušku umotala a myslím, že docela ujdou :o)
Nazvala jsem je Ovocné...

Tak už jsem to doplancala všechno!...ono mě to prostě někdy chytne... No a byla ta šálka dlouhá tak akorát na 4 korále :o) A koneckonců se hodí. Občas má nějaká kamarádka nějaké ty narozeniny a pod... :o))

A to česnekové zátiší - to se chlubím těmi nejhoršími kousky. Máma s tátou už česnek vytáhli a k rychlému zpracování mi odsypali ty nejslabší nebo poraněné. Ale urodil se letos docela pěkný. To si rodiče nenechají vzít. Každý rok táta sází něco kolem 150 ks a přes zimu se všechno sní. Tesco-čínský nekupujeme :o)

Odměna....

Když byly děti malé, tak skoro po každé návštěvě paní doktorky jsme museli navštívit buď hračkárnu nebo novinový stánek - to podle závažnosti provedeného úkonu.
Třímaje se hesla, že "mladý jsi tak dlouho, dokud si umíš hrát", které jsem modifikovala pro vlastní potřebu v souvislosti s návštěvou lékaře - "když to dobře dopadlo - udělej si radost", jsem si dnes udělala radostí hned několik :o).....manžel ví jen o jedné.... PST!!
Před plánovanou cestou do Frýdku-Místku na kontrolu (fakt nic vážného - prý - první radost...) jsem u PC slintala nad nabídkou  metráže v krámečku u Šárky a slíbila si, že se na tu nádheru kouknu z blízka a navíc poznám další e-kámošku (tak mé kamarádky z netu nazývá dcera:o)) z hnízda Galerie Marina .
JENOMŽE...časově mi to vyšlo tak blbě, že jsem ke krámku dorazila zrovna, když Šárka odešla na obědovou pauzu...No a tak začalo to moje "udělej si radost. V průjezdu, kde má krámek Šárka se na konci na mě smály otevřené dveře a za nimi jsem viděla to, co vidím strašně ráda, ale nesmím tam chodit moc často! Říkám tomu "korálkárna"... Strašně mě svědila peněženka, ale přežila jsem to jen nákupem filcových A4 + nějaký ten metřík voskové šňůrky a pár brožových můstků...
Bylo poledne a já měla hlad a chuť na kafe. Kousek nad krámky jsem našla cukrárnu, no a tak jsem sezobla kafe a dva tvarohové koláčky, jenže jsem ještě pořád měla čas. Frýdecké náměstí u zámku je moc krásné...Už dlouho jsem tam nebyla a tak jsem se šla projít. JENOMŽE... jsem uviděla výlohu s botičkami...no a tak jsem vešla...hezké botičky tam měli...no a tak jsem si koupila sportovní sandály na léto, které náhodou fakt nutně potřebuju - manžel ví :o) Tudíž - z procházky po náměstí nebylo nic :o))
Odnesla jsem krabici do auta a vyrazila směrem k vytyčenému cíli - látky...látečky...
V krásném krámku byla za pultem usměvavá paní a když jsem po chvíli řekla kdo jsem, měla jsem pocit, že se známe už opravdu hodně, hodně dlouho... Víc než hodinu jsme plkaly a k tomu vybíraly látečky pro můj projekt červeno-béžovo-bílé deky. Dozvěděla jsem se pár "drbů" - ale milých, dostala několik rad, nakoupila krásné látky....Ale už dnes vím jistě, že jsem URČITĚ něco zapomněla (hlazený vatelín Šárko...:o) a že se TAM budu muset zase vypravit. Počítám někdy koncem léta... :o)

 Miluju tyhle krásné štítky, razítka, visačky...

 Obsah tašky je ta NEJVĚTŠÍ dnešní radost... (po panu doktorovi samozřejmě...)

 Vínovou batiku a bílé puntíčky jsem už doma měla a budou se k novým látečkám skvěle hodit :)

 Filc...na podšívání plstěných broží a kdo ví, na co všechno ještě :o)

 A toto je, prosím, úlovek s bazaru kousek od polikliniky - druhá dnešní radost 

Trošku vydrbat a uvidíme... :o)

 Sandálky na léto...:o)

Cookies...

Jen tak, sladké zobání ke kávě na zítřejší grilování...

Recept od kamarádky Evy:
360 gr hladké mouky (toto množství částečně nahrazuji strouhaným kokosem - stačí 3 - 4 lžíce)
180 gr pískového cukru
250 gr tuku (dávám půl na půl Heru a máslo)
2     vejce
1     vanilinový cukr
1     malá lžička jedlé sody
1     tabulka hořké čokolády 
       (i čokoláda na vaření je dostatečně chutná, aby se po nich zaprášilo :o))
špetka soli

Máslo vyšlehám do pěny, přidám cukr, vejce a pak zbytek sypkých přísad a nakonec na kousíčky nasekanou čokoládu. (Čokoládu dám na chvíli do lednice aby křupala)

Dvěma lžičkami kladu na plech s pečícím papírem hromádky. Je zbytečné snažit se o úhlednost  - roztečou se v placičky :o) A s tím je třeba počítat a tudíž necpeme je blízko k sobě....Těsto vyjde na 3 plechy.

Peču na 170st na horkovzduch asi 10 minut.

Ještě jsem nezkoušela, ale chystám se, přidat do těsta třeba slunečnicová a jiná semínka místo čokolády. Myslím, že i pak zmizí rychlostí blesku :o))

 To jsem jednou zase zabloudila do sekáče a našla tam tento krásný ubrus. Rozměr 160 x 130 cm, bez jediné skvrny, potrhání a za tak krásný peníz, že... Že je krásný? :o)

160x130