Já než se rozhoupu....chjo... Přibližně 2 roky mi ve skříňce mezi ostatními věcmi, které NUTNĚ POTŘEBUJU HNED, ležely dvě balení samotvrdnoucí hmoty. Bílá a terakota. A i z důvodu, že se do té skříňky už pomalu nevejde ani vzduch, jsem se dnes po úklidu wc a koupelny odměnila "chvilkou pro sebe" než přijde taťka z tenisu a začne z gauče fandit....
Co na tom tak může být, že? Roztrhnu obal - ukrojím - rozhňácám - vyválím - vykrájím - nechám uschnout.
Ano, ale na tabulce skla hmota po vykrojení docela dobře držela a já, drbaje se na hlavě, si říkám, aby to na tom skle dobře nedrželo i po zaschnutí...hmm..? No a tak jsem sklo obalila potravinovou fólií a ono se to dokonce i líp válelo :o) a úplně nejlíp šly dostávat ty okolní zbytky, což ze skla šlo velice špatně. (Pište si fólie = vychytávka:o)) Tabulka skla byla za chvíli málo i obalila jsem ještě kuchyňské prkénko.
Zase se jednalo o něco, co jsem v životě nedělala a tak jsem šla cestou nejmenšího odporu. Obligátní vykrajovačka ve tvaru srdce musí stačit...:o)
Nachystala jsem si různé zdobené knoflíky - že jako budu vytlačovat vzory - a kousek silonové krajky (ani nevím, kde se mi doma vzalo tolik metrů??) no a skončilo to tím, že jsem používala jen tu krajku, protože se nějak nedostavila ta, co mě občas přiletí políbit (familiérně jí říkám Múza...:-))
Nemám doma nerezový váleček a hňácat nějakou hmotu dřevěným válečkem na nudle se mi z hygienických důvodů moc nechtělo, tak jsem šáhla po prázdné láhvi od vína. (Tu jsem měla prázdnou už dávno - ta "moje chvilka" nebyla až tak pěkná :o)))
Ještě limonádovým brčkem udělat dírky, lehce prsty zkontrolovat okraje a čekat....
Až to ztvrdne, budu muset spodní hrany přejet jemným brusným papírem, pak nějaká šňůrka, či stužka a ...půjdou z domu, přibalená ke zboží :o)
Tož tak tolik moje postřehy z plácání na stole aneb patláma patláma... :o))





