Okolo Frýdku cestička..

lalala......a že jsme se opět sešly :)
Počasí neslibovalo nic moc zážitky, ale nakonec mi to vyšlo. Už tolikrát jsem byla ve Frýdku, ale nikdy jsem nenavštívila zámek. Tentokrát jsem měla v plánu to napravit a pořídit i pár fotek. Nově upravená zámecká zahrada je nádherná. Zahrady a parky, ty já moc ráda :)
A pak už jsem spěchala do obchůdku za Šárkou, kde jsme měly sraz. Když už jsme pomalu probraly kde co, objevila se Danuška s novou kámoškou - "Sobicí" Renátkou. Nechaly jsme Šárku zavřít krám a šly obsadit místo v osvědčené nekuřácké restauraci na náměstí. No a když dorazily i Šárka s Péťou, ...znáte to.
Pět ženských po hromadě, to by bylo, aby nezapršelo! A taky že jo :))
Moc ráda jsem vás zase všechny viděla a moc ráda jsem poznala i novou tvář. Díky a určitě na viděnou!

Jako vždy, dárečky a novinky a krásy všelijaké...

..a plná dojmů a těšení a radosti, že takoví lidičkové jsou...

Za rok touhle dobou...

už budu snad střízlivá po oslavě půlstoletí účinkování na scéně tohoto světa...

Zatím je to klasický vývoj - romantické zamilování...první dítě...první problémy soužití...druhé dítě...další problémy soužití...občas slunečno na společných dovolených...první náznaky rozdílnosti pohledu na svět... dospělost prvního potomka...dovolená každý po svém...dospělost druhého....pokus o dovolenou zase společnou.... vystřízlivění...druhá míza....náhrada nezájmu potomků úžasnými sportovními výkony a tvořivými koníčky....opuštění hnízda prvního potomka.... občas "malá Itálie".... pocity marnosti a zároveň naděje....
Kde jsme? V něčem už skoro po smrti, v něčem na začátku... Žijeme vedle sebe...Vidíme jeden druhého?... občas...někdy...chvílemi... Kde to skončí?

Je mi mizerně...Mám rýmečku...hnusnou rýmečku!.... A venku svítí slunce... a já se realizuji v kuchyni na stole...

Inverzní...

V naší kotlině když sedne inverze, tak se drží, jak veš kožichu!

Jenomže MY jsme zvyklí, takže NÁS to nerozhází.. :o) No a tak jsme se v sobotu po O šly s kamarádkou Blankou a mým synem projít na Javorový... Na spodní stanici sjezdovky viditelnost cca 50 metrů - nahoře mlha, že i ptáci chodili pěšky! 
Mladej byl nahoře samo, že dřív, než my dvě - no ale kdy bychom si to všechno řekly, že? Kdyby mluvil tolik, co my, tak by byl ve předu maximálně o 20 metrů... :o) Takže spolehlivě za hoďku jsme dorazily do vyhřáté chaty, převlíkly se, uhasily žízeň (pivem) a za další hoďku vyrazily zase dolů... Mladej nám dal fóra - že nebude dole u auta mrznout - ó jak se zmýlil... 
MY totiž, když chceme, tak ještě můžeme! Dolů se běželo tak krásně...Sníh dával pocit, že jakýkoliv pád bude jako padání do peřin, no a tak jsme se trochu "vodvázaly" :o))) I tak nám to ale trvalo skoro půl hoďky. Mladej seběhnul sjezdovku za 11 minut + další 2 k autu.... Huuustýýý.....
Skalním sjezdařům-lyžařům ani snowborďákům mlha pranic nevadila a cestou dolů nás dokonce minuli i dva exoti na kolech! :o)) A jako skoro pokaždé se tu a tam objevili i exoti na pekáči, či igelitce :o)))
Byl to hezký výlet, ale zjistila jsem, že mám i jiné svalečky, než ty, co běžně používám.. :o))
(Nejhorší byly dneska schody v práci....:o)))

 Tady, tady ještě bylo vidět krásně ojíněné stromy...

 Tady - přibližně v polovině sjezdovky už to houstlo...

Poslední fotka, kde ještě bylo vidět. Dál už by to byly jen jemně šedavé obdélníčky, takže - banán....

 

No a ještě nějaké plstění... 

Konečně mám pevnou 50, takže můžu používat makro předsádky! Huráá :o)

(jen je to focené při umělém světle, takže...Kde je to slunko??...)

Těším se...

A čas letí... a letí.. Za týden touhle dobou už budeme sedět u prvního adventního koncertu..

Těším se na všechny předvánoční koncerty, které mám letos v plánu. Těším se na zdobení... Těším se na těšení... Těším se na setkávání, na obdarovávání, na pohodu, pohádky, světýlka, sníh...

No a před vánočním úklidem a pečením ještě nějaká zábava a dělání bordýlku... No vlastně se tomu odborně říká "tvůrčí nepořádek"...... 

.........uáááááááááááááááá... jak já toužím po svém pokojíčku.... Ježíšku...Sím..Já už fakt budu hodná.. :o)

 Říkám jim "bambulkové"... :o)

 No, a tohle zase všechno musím uklidit tam, kde to není vidět...chjo... Přenáším ty blbinky furt jako kočka koťata...

 Hromada všelijakých sáčíčků, kelímků z krémů a různých krabiček mě donutila k ráznému rozhodnutí "NĚCO S TÍM UDĚLEJ!"

 A tak mě napadly tyto zkumavky. Jsou plastové, nerozbitné a vejde se do každé tak akorát klasické baleníčko korálků z obchodu. Zatím jsou v krabici od bot, ale už mám vymyšleno jejich konečné uložení, jenom ...ten pokojíček... (tady si představte protáhlý obličej, slzy na krajíčku a obrovskou naději, že jednou...JEDNOU....)

Jestli se vám zdá, že fňukám, tak za to může částečně J.S.Bach z vedlejšího noťasu... 

Synáček potřebuje ke čtení právě takovou hudbu :o)

TUSAL listopadový

Pod TUSALovou sklenicí....začátek něčeho úplně jiného .... :o)

 a poslední plstěnky...

Myši....

Čičí, koukej, myší.... :o)

Nejdřív jsem chtěla dát bílé myši jméno "Delirium", ale pak jsem nevěděla, jak k ní pojmenovat tu šedou, no a tak jsou to jenom kámošky našeho kočky... :o)
A jsou na Fleru

Cože? Brože? Zase?...

Jo, zase....

A tak trochu vzpomínka na letničkové záhony...

A také je najdete na Fleru ...

Podzimní výměna...

Můj malý příspěvek do kolotoče podzimních dárečků....

U Věrky na blogu proběhla v těchto dnech další krásná akce a já jsem se také velmi ráda zúčastnila. Losem mi byla vybrána Jitka.
Co jiného mohla ode mně čekat, než plstění, že? :o) Ale pak jsem ještě to podzimní ladění "zjemnila" vzpomínkou na léto a ušila polštářek pro zavěšení třeba na ramínko mezi šaty, plněný levandulí...