Má první vlna byla z jednoho malého obchůdku, ručně barvená a pro svou barevnou nerovnoměrnost pro mě neskutečně inspirující. V jediném česanci se nachází několik odstínů a vlna si přímo říká, který použít teď sem a který tady...
Australské merino, objednané na Fleru mě zase nadchlo svou jemností a dokonalými tóny.
Každá má něco do sebe...
Nedávno byla dcera na svatbě své spolužačky a podařilo se jí chytit hozenou kytici. A tak nám nádherná kytice z bílých tulipánů, fialkových frézií a umělých květů levandule (bohužel, nepodařilo se sehnat živou, a bylo přáním nevěsty, aby levandule nechyběla) zdobila několik dní náš byt. A jako bonus navíc ještě dvě kytice lilií... Umíte si představit tu neskutečnou vůni, když se lilie plně rozvinuly?...
Jeden jediný obrovský list z kytice, slunce a náhoda mě přivedly k těmto fotkám .. :o)
Plstěné brože jsou jako oblázky z řeky - krásné.
OdpovědětVymazatS liliemi v jednom bytě - to u mě nejde. Mám je ráda, miluji jejich vzhled, ale když je dostanu, putují i s vázou na terasu.
:o)) Taky jsem je stěhovala na noc k oknu do kuchyně :o)))
VymazatLeni, ty brože jsou úžasnéé!!! A takové krásné barvičky, taky poslední dobou tíhnu k veselým:-)
OdpovědětVymazatPěkné plstění. Já už se do toho taky konečně pustila. Z lilii mě bolí hlava, už jako dítě jsem je mámě zavírala do špajzu, když nějaké dostala.
OdpovědětVymazatLeni, nádherné barvičky. Jak jsou takhle pohromadě, tak tvoří i pěknou dekoraci :-) A kytice... a nebude se teda vdávat? :-) Ono to je nějaká tradice, když odchytí kytici nevěsty, ne? :-) Pa, J.
OdpovědětVymazat