Jinak, než by člověk čekal...
Třinecký evangelický kostel prošel roční rekonstrukcí. U příležitosti ukončení oprav a znovuzprovoznění byl zpřístupněn občanům města a okolí tak, jak ho neznají. Nenechaly jsme si s dcerou tuto příležitost ujít a vlastně tak obohatily i svůj čas adventního rozjímání. Dozvěděly jsme se z malé přednášky celou historii kostela, historii evangelické církve na našem území a hodně dalších zajímavostí. Nádhernou atmosféru udělal ženský pěvecký sbor Halevaj a neméně úžasný zážitek byly i varhanní skladby mladého varhaníka Tomáše Waclawka.
A pak nastal "rozchod" a návštěvníci si mohli prohlédnout všechny prostory kostela. Fotoaparáty cvakaly, lidé se ptali, prohlíželi si fotky z rekonstrukce... Už jste viděli varhany z blízka? Úžasná záležitost! Pan varhaník odpovídal a ukazoval a zval všechny, ať si zkusí sednout a pohladit klávesy. Byl tam jeden tatínek s asi osmiletou dcerkou a nevím čím se zabývají, ale oba za ty obrovské varhany bez dlouhého otálení sedli a hráli. A my koukali, jak pěkně :) No a pak jsme po skupinkách stoupali a stoupali... Kolem zvonů až k hodinám do otevřeného prostoru samotné špičky věže kostela. Zvony má kostel tři. Původní mosazné byly za války roztaveny a tak je nahradily zvony ocelové. Jejich jména jsem si nezapamatovala... (některé údaje, když si nenapíšu, jako bych nikdy neslyšela :o)) Kostel byl dokončen v roce 1898 a vysvěcen o rok později.
Je jednou z dominant města, orientačním bodem a hlavně "přístavem" ...
Leni, krásné fotečky a díky za ně. Uvnitř jsem nikdy nebyla a máš pravdu... takový orientační bod :-) Pa a hezký den! J.
OdpovědětVymazat