V rodném listu Ishmael of Silkicat a doma MUF.
Plete se pod nohy, neustále "kecá", dělá u misky "psí voči", lehá si s drzým výrazem na gauč, který má zakázaný, o víkendech nás budí třeba o půl šesté, neustále vypouští chuchvalce chlupů, škrábe roh gauče, i když má své "luxusní" škrabadlo až do stropu a když si s ním zrovna nikdo nechce hrát, udělá v předsíni bobek!
Každé pracovní ráno mi poskytuje dávku něžné terapie a tím vykouzlí úsměv na mé tváři, i kdyby venku trakaře padaly, jeho kožíšek je hebounký a když vrní, zapomenu na všechno zlé. Když malým teplým jazýčkem olízne můj prst umazaný jeho oblíbeným papu, usmívám se a užívám si to. Když přijdu z práce začne na zemi předvádět kotrmelce a když se zouvám, zápasí s mou nohou, usmívám se. Když je mi ouvej, on to ví a nechá mě hladit svůj kožíšek a vrněním na mě přenáší své léčivé vibrace. Když cokoliv dělám, asistuje. Vytrvale a nenuceně....A já se v jeho přítomnosti téměř neustále usmívám...Je to jen zvíře, ale za ty tři roky mě hodně naučil...Není to JEN zvíře. Je to kamarád...
Ten je boží!!! Opravdu nádherný kocour... Tak jak jsi to napsala, je to i u nás už dokonce osm let:-) Jsou to fakt zlatíčka:-)
OdpovědětVymazatJe náádhernej.
OdpovědětVymazat