Takto se oslovujeme již nějaký čas na zvadlech téměř každý měsíc poté, co nám odrostly děti, práce či podnikání už tak nějak běží samo a najednou jsme po létech zjistili, že si chybíme...Spojují nás dlouhé cesty naší zemí, výstupy na krásné vrcholy našich hor a také naše písničky. Někteří prošli kus svého života cestou mnohdy i víc, než trnitou, jiným se zas dařilo... Někteří spojili své životy se závazkem, kdy k sobě prstýnkem připoutali svého vyvoleného partnera, jiní zůstali volní, jak nikdy nespoutaný vítr ve vlasech... Mnohým byla naše zemička malá a vydali se poznávat jiné kraje, mravy a lidičky, ba i země už nebyla dost a vydali se po mořích...
A protože máme na co vzpomínat, máme si co říci a hlavně se opravdu rádi vidíme, pořádáme svá setkání opravdu s radostí a nadšením... A jsme...kamarádi...
To je krásne vyznanie. To by som raz chcela zažiť... nájsť starých priateľov, aby nám znovu "patril svet" :)
OdpovědětVymazatBarborko, a čas utíká... L.
OdpovědětVymazat