Zoufalé manželky...

..ten název známého "emerického" seriálu se sám nabízí, neboť je nás 5, scházíme se, řešíme situace, naši manželé se znají... Pár rozdílů by se ale našlo. Nejsme zas až tak zoufalé a známe se déle, než postavy v seriálu.
Tak jsme zas jednou slavily... Týden před termínem jsem se s Ivou domluvila kdy, kde a v kolik a spolehla se na ni, že to pošle dál. V den D jsem přiběhla na místo setkání - Pizzerie Vergnano (máme rády tento lokál - nekouří se, příjemná atmosféra, ochotný a milý personál, o kterém se dá říct, že už jsme staří známí :o)) a čekala. Občas se stane, že některé z nás se přihodí nějaké mírné zpoždění... Ale když bylo 16,05, lehce jsem znervózněla, neboť mi došlo, že každá máme plno starostí, povinností a ne už tak úplně brilantní paměť, a že čas setkání se právě o 5 minut posunul a co když se TO nerozneslo? a co když na TO zapomněly? a že jsem jim TO měla ještě raději den předem připomenout!.... Zavolala jsem Ivě: Kde jste? Nezapomněly jste na TO? No nezapomněly, ale my jsme před pizzerkou Alfredo a Ty jsi kde? Co děláte u Alfreda? Máte být tady! .... no a pak se Iva rozesmála a bylo mi jasné, že si ze mě střílí.... Jojo, už jdeme, jenom čekáme, až Dáša zaparkuje:)
A potom vpluly do lokálu 4 ženy v nejlepších letech s kyticí, svými kabelkami a dvěma bílými židlemi zn. Thonet, ozdobenými nepřehlédnutelnou číslovkou 50 a velikými mašlemi..... Užily si to entrée. Lidi přestávali jíst, začali se otáčet a já v záchvatu smíchu málem spadla pod stůl.
Ty sbíráš takové to staré haraburdí, že? Tak tu máš! Vytuníš si je už sama, že? :o)))
Představte si, že ten nápad se židlemi dostala Iva v divadle při vystoupení Báry Hrzánové ve hře "Darda", když tam podobné viděla... To jsou souvislosti, co? :o))))
A tak jsme slavily a slavily a čas příjemně utíkal....

Židle se hodí vždycky:)) Tak snad se najdou i lidi, které na ně ráda posadím..

A opět žluté růže... Díky, "Zoufalky" :o)

A tuhle exotickou krásu,tu jsem dostala minulou sobotu od kamarádky Evy. Ač původem z jednoho města, potkaly jsme se až na průmyslovce a od té doby, s malou přestávkou kolem mateřských povinností a jejího přestěhování do F-M, o sobě víme a víme o sobě rády...

Milá číšnice nám ke každé láhvi vína přinesla prkýnko s kousky "mňam" sýrů a když přišla po třetí, povídá vtipálek Iva : To vybíráte z pastiček?

..no a my padly pod stůl!:o)))))

A číšnice skoro taky:)))

Proč jsem do pizzerie přiběhla? Proto, že na poště byla fronta a já si před tím šla vyzvednout voňavý balíček.

Pájo - některá poletí k Tobě:)

A tohle vám taky musím ukázat! Takový kamion jsem ještě neviděla. Přijel k nám včera do práce, ale viděla jsem ho až když už byl před odjezdem, proto ta rychlá fotka z výšky, aby mi neujel.

Takhle to vypadá, když chlap své autíčko nade všechno miluje :)

Tak zase někdy pa, mé virtuální přítelkyně.. :)