..A byla svatba...

Vrátíme se v čase a koukneme se, jak probíhala svatba naší dcery za velkou louží..
https://vimeo.com/118438117
Kameraman a fotograf v jednom je Páji  kamarád KACO z výšky v Brně. Nikoho jiného nechtěla a až po shlédnutí fotek a videí jsem pochopila, proč. Taky bych jiného nechtěla :)

Tyhle fotky jsou ale moje :)

Jedna z mnoha ulic..

Šli kolem, zastavili se, hráli spolu, nebo si jen tak přisedli a pozorovali hráče... Tak to chodí v Bryant parku. Strašně se mi líbil. Byl i naší poslední zastávkou před odjezdem. V centru města, ale tak pohodový... Dá se říct, že už je můj oblíbený :)

Chodník kolem národní knihovny s úryvky známých autorů...

Subway. Fascinující při každé jízdě.

Snídaňová kavárna. Kousek od nás, kousek od mladých - dělají tam skvělé bagels

Tak to jsme my a Joe

Yes, I do..... Forever.

I believe...

Veselý podzim

Tak bych nazvala to, co jsem "způsobila" jedné postarší, myšošedé sukni...
Zdála se mi dlouhá (byla pod kolena), tak jsem jí zkrátila fazonu do půlky kolen a "vylepšila" jsem ji jehlou zaplstěnými kolečky a fakt uměleckým hala-bala prošitím strojem i rukou :)
Můj postup:
nejdřív ta délka a pak - .....dlooouhé přemýšlení, následně výběr barev rouna, naskládání do koleček, podložka pro plstění pod látku a usilovné píchání jehlou s občasnou kontrolou, jak to vypadá vespod - všechna kolečka. Pak jsem pod každé kolečko podložila vlizelín a na stroji velkým stehem (4mm) volným prošitím (bez posunu podavačem) prošila každé kolečko hala-bala paprskovitě různě barevnými nitěmi. Pak obstřihnutí zbytku vlizelínu kolem dokola s občasným vztekáním, neboť jsem si samozřejmě nepřišpendlila rohy - bo na co, že? a ony se mi zapošily, což teda párat nebudu ani náhodou:) A nakonec velké umění - kontrastní vlny a ono "umělecké" hala-bala vyšívání...
Kdyby měl někdo nějaké výhrady a vlastní zkušenosti s postupem kolem toho prošívání (plstění se mi zdá oukej), tak prosím o zkušenosti - děkuji :)
Látka sukně se prošíváním strojem místy trošku zkrabatila, ale žehlička s napařováním to trochu vylepšila.... :)

Cca 25km

Fakt počasí pod psa! Ještě že jsme měly ty pláštěnky... (ale teplejší mikinky by bodly, to jo...)
V 9 ráno start po zelené na Kalužný,  pak hřebenovkou po červené až na Prašivou s malou odbočkou, co za to fakt stojí, na Ateliér Chalupa před chatou na Kotaři a zase po červené na Prašivou no a z Dobratic už vláčkem domů...  A bylo 6 večer..

To jo, to mám ráda...Naivní malování :)

Stolečky ze šicích strojů...

Koníček - pivo z místního pivovaru v Dobraticích... A skvělá kyselica s klobáskou... nom nom... :)

Serebele v kastlíkových oknech s mosaznýma kličkama...Rumový a jiný bar a krásné obrazy a obrázky všude kolem..

Asi předloha těch obrázků:)

A Lysá hora v dááááli...

Zvláštní provedení a zvláštní umístění turistické značky..hmmm...

Dřevěný kostel na Prašivé

Tak, a teď to rozchodit, protože ... Ale jo, zase pudem. :)

Na ruku..

"šperk" pro švadlenky :))
Nedávno jsem byla vyzvána k akci jednou paní z Fleru k vytvoření plstěného jehelníčku na ruku. A to je přesně to, co občas potřebuju. Buď někým nakopnout, nebo nečekaný přílet a políbení Můzou.
A tak jsem se snažila, protože "úkol zněl jasně" - bude to dárek pro švadlenku až k Pyrenejím do Francie. Tož totok?! A tak můj malý růžovo-fialový bobeček pojede až do Francie... Mám radost :)
A aby si paní měla z čeho vybrat, vytvořila jsem jehelníčky 4 - každý jinak barevný..
A jsou na Fleru opět všechny 4 - i ten růžový, neboť jsem vytvořila dva, abych vyhověla délce gumičky kolem zápěstí.

Jsem zvědavá, jestli se najde někdo, kdo identifikuje pozadí, na kterém jsou jehelníčky focené...? :) 

Tak jsme ho viděli...

oceán.
Před rokem a pár dny jsem se poprvé koupala v oceánu. Jsou to trochu bujnější vlny, než na Jadranu ale tak nějak jsem potlačila pud sebezáchovy a vrhla se do nich :) A těch "pokladů" v písku!
Mám hromadu úlomků krásných hřebenatek a nějakých takových škeblí, ale musím si ještě, samozřejmě, že nutně, jenom nevím, kdy na to dojde, pořídit když ne celou mini vrtačku, tak alespoň zubařský vrták. Neboť jsem zkoušela vyšolichat dírku obyč vrtákem a škeble se mi chechtala, že to šimrá :)) Takže zatím čekají....a čekají...
Bylo to krásné, ale zrádné. Byli jsme na Fire Islandu, na straně oceánu. Byli jsme tam v úterý a spálili jsme se... Pamatovat si to budu fakt dlouho, protože ty další dny jsem ani kabelku na rameno nemohla nahodit :)) No a pak v pátek byla svatba a když jsme se chystali, tak jsme se střídali u zrcadla a loupali si kůži tu z nosu, tu z ramínek.... Jo, dobrý zážitek to byl :))
Všimla jsem si, že celou dobu tam bylo úplně jiné světlo, než jaké jsem kdy u nějakého moře viděla. Bylo nádherné.. Nádherně i voněl vzduch.. A příjemně osvěžující byla vodní tříšť v něm..
Ta bolavá ramínka za to stála!

No a večer, po drinku v baru na stojáka a bezva večeři (mořské potffory) v sedě u stolu návrat do civilizace NY