Ehm....No...Měla jsem to "v hlavě" už tak na podzim, ale jaksi mi to nevyšlo. Zase..... :o) Měly to být svícny na Vánoce, ale když nebyl ten čas...Takže až teď.
To se nějakou dobu nevyhazují plechovky z kompotů, žampionů, hrášku a pod. Zbaví se z jedné strany víčka - úplně. Poprosí se někoho silného (nejlépe nějakého chlapa), kdo se neřízne, aby mi nejlépe malým (takovým, co je mu to už jedno) nožem vyřízl do zbylého víčka otvor trošku větší, než je čajová svíčka (doporučuji obkreslit čajovku fixem). Dále je potřeba hrubší alobal (na grilování) abychom mohli utvořit mističku pro čajovku a nejlépe hrubý alobal na obal plechovek (Řempo, železářství...) Velice užitečným pomocníkem je tavná pistole (toto nádobíčko stavím na roveň např. po generace děděnému servisu míšeňského porculánu... Tak si té pistolky cením :o)) Dále potřebujeme něco k měření, něco k řezání (lámací nůž), podložku (kuchyňské prkénko - větší), podložku pod tvoření na alobalu (hladký ručník - nesmí to být moc měkké a nesmí to být moc tvrdé :o)), tupou tužku (spíš tvrdší - neopotřebovává se tak rychle), no a papír na nákresy... Borci můžou tvořit obrazce z hlavy :o)
Obecně k použití tavné pistolky: že pálí - víme, proč nám někdy to, co jsme přilepili nedrží? - nevíme...
Je to proto že, buďto jsme měli povrch mastný, nebo studený. Na studeném podkladu (okenní tabule např.) nám to držet nebude - musíme místo nahřát - třeba fénem. Já nahřívala jak plechovky, tak ozdobený alobal pod lampičkou. Kdo má v lampičce úspornou zářivku - nepochodí...Nesálá dostatečné teplo :o)
Toto se netýká materiálů všelijak strukturovaných, jen hladkých povrchů - to víme. :o)
No, a teď pár fotek...
Plechovky můžeme "stohovat", čímž dosáhneme svícnů vyšších (tavnou pistolkou slepíme)
Doporučuji vyříznutý okraj pozahýbat dovnitř - aby nám tam mistička pěkně sedla a my abychom při manipulaci nekrváceli...
Spodní okraj nastřihneme aby šel hladce založit dovnitř, ale jen tak, abychom nestřihli do pohledové strany
Když máme alobal ozdobený, položíme na něj plechovku a obalíme - nejdřív na sucho bez lepidla, čili si vlastně ten alobal vytvarujeme do takové vaničky, dáme trochu nahřát alobal i plechovku (třeba i na plotýnku sporáku) a pak na nějaké podložce (abychom si lepidlem nepocintali stůl) do vaničky alobalu stříkneme trochu lepidla a opatrně a velmi přesně a zároveň rychle (složité, co? :o)) vložíme plechovku nahřátým místem na lepidlo a okamžitě přitlačíme. K tomu je právě dobrá ta podložka - nepocintáme a nespálíme stůl a prstíky...Pak přilepíme jednu stranu k plechovce a tu druhou trošku ohneme na okraji dovnitř - udělá se nám hezčí rantlík, než jenom třeba špatně uřízlý okraj. Opět naneseme lepidlo a přitlačíme.
Nastřihlý okraj založíme dovnitř, o podložku vyrovnáme, vložíme svíčku, zapálíme a... kocháme se... :o)
Tohle není naaranžované. Je tak drzý, že mi vleze přímo před ruce, lehne, převaluje se, nebo jenom dříme. Vlastně pokaždé... Nad ním totiž svítí lampička, která hřeje! :o))))